NEKONEČNÝ NÁJEZD



Na konci loňského roku Lorenzo Senni vydal v edici vydavatelství Boomkat desku Superimpositions, na níž svou metodu pointilistického trance vycizeloval do nevídaně chytlavých podob. Zatímco Track PointilistiC rozkládá harmonii do extrémního ohybu a zlomu, frenetická titulní skladba Superimpositions naopak nechává tranceový build-up vyznít téměř v nemanipulované podobě, podobně jako to Senni předvedl v jediných dvou mixech, které kdy připravil, pojatých coby ukázkové „odhalení podmínek vzniku“. Senniho metoda se dá s nadsázkou popsat jako zkoumání centra žánru skrz jeho periferii. V tomto smyslu lze nejvýraznější paralelu k Senniho tvorbě nalézt v pátrání po nevědomých stopách smrti raveu, které bývalý tech-no a drum’n’baseový DJ Lee Gamble prováděl na albu příznačně nazvaném Diversions 1994–1996 (2013; viz A2 č. 13/2013). Na obalu Senniho Quantum Jelly, prvního alba pointilistického tranceu, vidíme výsek z řady stupňovitě vyskládaných japonských běžeckých bot Asics – respektive dílo Steps of Recursion (2011) vizuálního umělce Anne De Vriese. Modely tenisek i reprezentace díla se mění, pohybují se mezi formátem jpg a prostorovou galerijní instalací na modulární chromové kostře. Stupně rozteklých bot tvoří jakýsi zpětný chod ve smyčce. V matematice rekurze znamená definování objektu jím samým či „volání sebe sama“. Steps of Recursion tak mohou fungovat jako reprezentace Senniho analytického napínání sebepožírající „pilové vlny“. Podobně jako pilová vlna funguje v grafických programech, opakuje se donekonečna i lineární struktura pointilistického trance.




Celý článek Lumíra Nykla s podtitulem "Lorenzo Senni a současný trance" vyšel v A2 7/2015

Žádné komentáře:

Okomentovat