DITCH #0


Po delší odmlce o sobě dává vědět kolektiv internetového magazínu Ditchmag. Pod názvem Ditch vyšlo 25. prosince nulté číslo čtvrtletníku o hudbě pošilhávajícího po tištěné verzi, zatím ve volně stažitelném pdf. Čtyřiadvacetistránkový průřez aktuální elektronickou hudbou otevírá fotka z podzimního dj setu Huerco S a Hudební události roku podle Ondřeje Bělíčka: "Ať se to někomu líbí, nebo ne, rok 2013 patřil trapu." Na nedávném pražském koncertě Basic House zpovídal Martin Vait Stephena Bishopa ohledně jeho labelu Opal Tapes, následuje malá sonda do stále "exotické" polské experimentální scény a Poznámky k posledním mixtapům smutných rapperů Bonese & Xaviera Wulfa. Druhý rozhovor čísla je s pražskými City Surfer, kteří se od vize "alternativy k mainstreamu" dostali k několika fatálním poznatkům o zdejší scéně: jádro věci je v promotérské činnosti, "Nevytváříš něčeho duplikát, ale „jen“ přinášíš tu věc. Což je čistší podoba toho, jak do kontextu přinést, co tě baví a co by mohlo bavit někoho jinýho.", "Pořád ale jediný, co je na píču, jsou ty kluby. (...) To je třeba úplně zásadní pro vznik nějaké té 'scény'." Vedle Opal Tapes je dalším klíčovým tématem rekontextualizace „sountracku“ globalizovaného kapitalismu v podobě post-žánru jménem vaporwave ( o jeho nástupu psal třeba Adam Harper, v Ditchi je to Jonáš Kucharský), a po recenzi Lourists další bilance - čistě vizuální žebříček deseti alb uplnyulého roku, ideální stimulace k poslechu. DITCH #1 vyjde 23. března 2014.


MENU SAMPLER 3



Třetí pokračování komplilace MENU sampler si teď můžete stáhnout volně z bandcampu. Představuje výběr těch nejzajímavějších interpretů, kteří se představili v uplynulých letech v rámci unikátní zvukové-experimentální klubovky MENU: Schwarzprior, Sky to Speak, No Pavarotti, Robert Piernikowski a další umělci hned ze čtyř zemí – Česka, Polska, Slovenska a Německa. Kompilaci sestavil Zdeněk Konečný a o finální zvukovou podobu se opět postaral David Rambousek z Ressonus records. Zároveň kompilace vyšla v limitované edici 100 originálních kusů CD s plakátem, který graficky vytvořil David Rambousek z fotografií Šimona Levitnera zachycujících vystoupení zde zastoupených umělců na sérii MENU.

VIDEO: SOMNOROASE PăSăRELE - 18_01

Somnoroase Păsărele - 18_01 from Baba Vanga on Vimeo.
Baba Vanga, 2013

http://babavanga.bandcamp.com/album/somnoroase-p-s-rele-abecd
http://babavan.ga/

Video by: 12z
http://12z.hu/


NO STYLE, NO ENDS, NO HOME


16/12 20:00, Prague, FINAL 

1) Způsob jeho vystupování na jevišti je k hudbě ve stejném poměru jako filantropie k mizantropii. Zvíře, které vás povznese k výšinám a pak na vás hledí jako černé slunce a drtí veškeré vaše pokusy o myšlení a dobré konání. Čas bujné i apollónské zábavy možná dočasně pominul. Nezbývá tedy než uprostřed svých úmyslů a nástrojů osvětlit klaunskou změť. A snad právě tímto přibližováním se směšnosti se performance Sonyho Tonyho snaží uchovat hypotetické, radikální, smíšené a měňavé vědomí a požitek z jeho uvolnění.



2) Před svým odjezdem z Paříže byli Jean-Philippe Saulou and Romano Krzych stálou součástí místní experimentální / noisové / avantgardní scény. V roce 2006 založili duo U.N.D.O., jehož heslem bylo: „No style, no ends, no home.“ Touto rázně chaotickou metodou natočili kilometry dosud nevydaných výstředních improvizačních skladeb, v nichž používali počítače, mikrofony, K7 rekordéry, pásky, hudební nástroje (saxofony, kytary), akustické zvuky, náhodné hluky, hlasy, všechno možné… Vystupovali společně s Evil Moisture, TG Gondardem, El-G, Blue Sabbath Black Fiji, Sister Iodine, Jean-François Pauvrosem, Rinusem van Alebeekem, Opera Mort, Joachimem Montessuisem, Seirijim Murayamou, Cheveu atd. Z potřeby uniknout z pasti stát se seriózními labužnickými hudebníky začali v roce 2008 nový projekt s bicími, který přinesl špinavou, vykloubenou, falešně rockovou a vpravdě romantickou hudbu pod jménem Bülanz Orgabar (několikrát hráli v České republice; jejich první a poslední album vyšlo na labelu KlangUndKrach v Praze). Po třech letech odloučení opět výjimečně zažehnou další oheň soustředěného chaosu kytar, přístrojů, elektroniky a hlasů.

KONTRA2PUNKT 2013: RUMPELN


Za příznačným jménem Rumpeln se skrývá a „rachotí“ mnichovský noiser a videoartista Anton Kaun, který vystupuje ještě pod názvy Sony Tony či King Teledubby. Jeho atakující performance fungují na součinosti elektronických ruchů, těla a videa, přičemž všechny tyto složky jsou vystaveny stejné excesivní strategii. Kauna od většiny hlukových umělců odlišuje především fakt, že v jeho podání se z excesu nestává žádný přijatelný – tj. funkční – jazyk: jeho vystoupení vždy balancují mezi brutalitou a trapností, a to tak neodbytným způsobem, že je téměř nemožné k performanci zaujmout jednoznačný vztah. Zarputilost, s níž Kaun sbližuje nesmiřitelné polohy tím, že je dovádí ad absurdum, bývá zdrojem pro noise music netypického humoru, který do vystoupení překypujícího agresivitou vnáší katarzní prvek. Noise je možná mrtvý, Rumpeln žije.

Festival KontrA2punkt, 15. 12. 2013, Praha, Hoodoo Music Club, 20:00

+ jako Sony Tony, 16. 12. 2013, Praha, Final Club, 20:00, w/ U.N.D.O. (FR)

KONTRA2PUNKT 2013: URBANFAILURE


Michal Lichý o svém uměleckém alter egu Urbanfailure píše: „Je člověk. Rád improvizuje a baví se, hraje lo-fi techno t(h)rash.“ Anebo: „Urbanfailure is a one man project. I try to play what i like but sometimes it might happen I do not. No melodies but sounds are what I like. Energy mostly dark, no happy shape, my own distorted view. I can not change myself, no sorry, but if you understand you know.“ Urbanfailure patří k bratislavské hudební, vydavatelské a organizační platformě Urbsounds, spojující estetiku industrialu a techna. Minimalistická zvuková koláž kombinující prvky taneční elektronické hudby s noiseovou materií tvoří jakýsi metaforický audio dokument o městské civilizaci v postžánrové době. V produkci Urbanfailure se dekonstrukce industriálního hluku spojuje s konstrukcí nových zvukových struktur. Prostor postindustriální civilizace se tak ukazuje jako sice zruinovaný, ale pocitově působivý kosmos – nebo jeho hudební utopie.

Festival KontrA2punkt, 15. 12. 2013, Praha, Hoodoo Music Club, 20:00

ROZHOVOR S JOKEM LANZEM



"Když hraju na gramofony, prostě se na ně soustředím jako na nástroje. Využívám různé kombinace desek i rozličné způsoby jejich manipulace s cílem vytvořit na místě jakousi bezprostřední kompozici, snad by se to dalo označit spojením industriální musique concrète. Gramofonová deska je pro mě velmi organickým prvkem. Nepřetržitě se proměňuje a žije svým vlastním životem. Proto hraní na gramofony vlastně vnímám podobně fyzicky jako své ostatní performance," říká v rozhovoru pro a2larm švýcarský hudebník Joke Lanz (nar. 1966, jinak též Sudden Infant), jeden z hostů pražského festivalu KontrA2punkt, který se uskuteční 15. prosince.

Celý rozhovor k přečtení na a2larmu .

KONTRA2PUNKT 2013: AT BONA FIDE (CZ)




Česká skupina na pomezí noise a shoegaze, napojená na ostravský promotérský kolektiv Chee Chaak Tips, patří mezi nejzajímavější kytarové projekty české indie scény. Pod zdánlivě klidnou hladinou, upomínající na zvuk skupin jako My Bloody Valentine, Slowdive nebo The Jesus and Mary Chain, a melancholickým ženským vokálem prosvítá neurotická textura typická pro zvukové experimenty.


 
KontrA2punkt festival, 15. 12. 2013 @ HooDoo Club (Korunní 106, Praha-Vinohrady
http://kontra2punkt.cz 

JACQUES KUSTOD: HIT THE LIGHTS (2013)



Dlouho připravovaný nástupce loňského EP Trois Visages slovenského producenta Jacquesa Kustoda je na světě. Hit The Lights - elektronickou lahůdku na pomezí "negativního housu", temného techna a zvukových experimentů z kořeny v noisu a kraut elektronice - připravil coby svůj první kazetový release bratislavský label Exitab, o mastering se postaral Jonáš Gruska (LOM). Michal Šuranský, který za projektem Jacques Kustod stojí, je v posledních letech zároveň spjat s brněnskou scénou, která i díky němu s Bratislavou aktivně spolupracuje, v roce 2012 byl také jedním z hlavních iniciátorů protestní česko-slovenské kompilace dAdA ACTa. I Hit The Lights vlastně v sobě spojuje obě stránky jeho tvorby - na jedné straně eskapismus do vnitřního zvukového vesmíru (z temné skutečnosti do temné hudby), na straně druhé neoddělitelnost od aktuálního zvuku nejbližší scény: nahrávka obsahuje dva původní tracky a čtveřici remixů, které je přepracovávají, aniž by se načrtnutému zvuku nějak zpronevěřily. Naopak tím, že album vznikalo už s myšlenkou na práci s omezeným materiálem, dá se mluvit téměř o konceptu a uzavřeném celku. Titulní tracky (I a II) komponované jako "space journey" nebo "night ride", postupně se odvíjející pás věčně tmavé scenérie, svojí na techno poměrně netypickou stopáž naplňují beze zbytku i přebytku nejrozmanitějšími záblesky světelných obrazů, vizí a sebeprojekcí. Tempo je volné, emoce jsou průzračné. Negativ negativu, vytěsněný hluk, touhu všechno zahalit lo-fi filtrem nebo se naopak nechat pohltit světlem a další skryté, ale ne nepřítomné intence jako by se pak odhalovaly v jednotlivých remixech (mj. Stix či S Olbricht), a vůbec by nepřekvapilo, kdyby se za nejpřímočařejším z nich pod jménem Still Life skrýval sám Kustod. Vesmír kazety jako dialog s vlastním ne(vědomím), techno jako akcelerátor.




KONTRA2PUNKT 2013: ILILL (FR)



Francouzské duo Ilill, jež před několilka lety, stejně jako mnoho jiných francouzských umělců, přesídlilo do Bruselu, je geniálním příkladem, jak lze dělat primitivní, a přitom sofistikovanou hudbu, v níž se jednoduchost pojí s experimentem i radikálností. Tento přístup spolu s jednoduchým rockovým nástrojovým obsazením by se dal odbýt slovem postpunk. Tomu by odpovídala repetitivní struktura skladeb i vokální expresivita Mariette Michaud upomínající na některé dívčí skupiny německé nové vlny (např. Malaria). Mnohem přesnější je však výraz „pop bruit“ – tito podivní Francouzi se kvůli experimentování nijak nevzdávají hry na šanson, ani obráceně. Svojí tvorbou, která má stejně blízko k dětské hře jako ke smetišti, v lecčems odkazují na francouzskou neviditelnou scénu debilos, kterou reprezentuje například vydavatelství Los Emes del Oso (viz článek Jana Bělíčka).


http://ilillilillilill.wordpress.com/
https://soundcloud.com/ilill

KontrA2punkt festival, 15. 12. 2013 @ HooDoo Club (Korunní 106, Praha-Vinohrady
http://kontra2punkt.cz