BABA VANGA OHLAŠUJE NOVINKU



Pražský label, který má zatím na kontě několik živých akcí, debutovou kazetu projektu Střed světa a digitální release jeho remixů od Basic House, S Olbrichta či Mangrove Mangrave, chystá na letošní podzim další koncerty (mj. už ohlášené Robedoor a Sand Circles ) a především novinku v podobě kazety dua Somnoroase Pasarele. Projekt, jehož čelny jsou Virgilius Mocanu a Elena Album, je známý již ze zmíněné remixové desky, pochází z Bukurešti a momentálně působí v Constantě na jihovýchodě Rumunska. Jeho zvukový materiál - podobně jako u Středu světa - je primárně disharmonický, primitivistický. Důležitou roli ovšem hraje moment experimentální studiové práce s původně rozmanitými zdroji zvuku (klasické nástroje, běžné objekty, magnetofonové pásky) a moment vědomé, kontrolované kolize mezi kompozicí, a jak sami říkají, "demencí". Posunuté, dekonstruované vrstvy hudebních konvencí a logiky podle Somnoroase Pasarele můžete zatím okusit v profilovém mixu, který label z dosud vydaného a připravovaného materiálnu přichystal pro varšavský magazín Glissando, respektive jeho sérii týdenních mixtapů s názvem Densinghour, jejímž krédem je příznačně smazávání hranic mezi "vysokou" a "nízkou" formou umění.



CASSETTE STORE DAY



Naab, Coffee Breath, Bleeding Ear, KLaNGundKRaCH, Blood in The Boat, Ascarid, Mýtina, Baba Vanga, Stoned To Death, Obsedante!, Compulsive Covenant Club a další domácí labely, které mají co dočinění s kazetami (se svým jedním kouskem i Red For Colour Blind:) se sejdou 7. září v rámci mezinárodní akce Cassette Store Day, letos poprvé, v žižkovském Bajkazylu. Výstavní prostor tu dostane množství českých labelů a dister, zúčastnit se může každý label, který svou aktivitou resuscituje kazety, ale i jiná pozapomenutá média jako vhs, cd-r apod. Součástí sobotního podvečera bude i kazetová burza: "Pokud ti doma leží ladem krabice kazet, neváhej se ukázat. Stolů a místa bude dost. (...) Platí jenom jedno zcela zásadní pravidlo - žádný hnědárny, kazety NSBM kapel apod." Samozřejmostí budou koncerty (BENELUX, PAREGORIK, ODEUR DE VIOLETTES, TOMAS KOPACEK, další v jednání), bonusem další média zúčastněných prodejců, určitě budou k vidění nové přírůstky i dosud neobjevené věci.

FB event: https://www.facebook.com/events/418455824932315/

S LÁSKOU ZOMBY




Od vydání debutového alba Where Were U in 92 se na každý další nový počin od Zombyho čeká jako na jednu z událostí roku. With Love vyšel jako trojdisk a jeho hudební obsah se dělí hned na několik částí. V prvních dvou discích vinylu se Zomby ohlíží zpět, podobně jako v případě Where Were U in 92, do hudební minulosti a po svém se snaží resuscitovat důležité EDM žánny UK scény od jungle, drum’n’bass až po garage. Každý jednotlivý track působí jako fragment paměti, který se v určité formě zachoval a postupem času zdeformoval do odlišného tvaru. K nejlepším momentům alba patří úseky odkazující k žánru jungle jako Overdose nebo 777. Třetí disk pak patří výhradně monotématickému celku, který například hudební server Resident Advisor označil zvláštním názvem „baroque trap. Přívlastek barokní vznikl nejspíše v reakci na promo klipm k albu With Love. Barokní estetiku připomíná stínohra v téměř nehybných záběrech – kontrast převládající tmavé barvy se světlou zvýrazňuje dramatičnost scény. V záběrech se střídají rituální obrazy se scénickými momenty a reprodukcemi křesťanských výtvarných témat. Hudebně může „baroko“ připomínat snad jen několik skladeb jako WhiteSmoke, které překvapí kontrastem jemného pianového loopu a tvrdého beatu. Tato kombinace tvoří zajímavý kontrapunkt, který podobně jako u barokní hudby cílí na emocionální působivost. Trap je jakožto žánr taneční elektronické hudby charakteristický energií, která se rozprostírá mezi poslouchače. Zombyho verzi však jemně narušují, například ve skladbách Digital Smoke nebo Shiva, klávesové podklady, které před posluchače kladou jistou distanci. Ten se tak v přívalu zvukových vln ocitá osamocen, i když „s láskou“.

Text vyšel jako minirecenze v čísle 17/2013 čtrnáctideníku A2

STIGMATIZOVANÝ HOUSE S OLBRICHTA



Maďarský producent Martin Mikolai svou sólovou tvorbou pod jménem S Olbricht osobitě potvrzuje, že dědictví osmdesátých let v současné experimentální elektronice - konkrétně odkaz diska a raveu, jež tuto dekádu rámovaly –  není pouze projevem sentimentu, který se veze na vlně technologických hrátek se starými přístroji, ale věcí komplexní mytologie prorůstající do elektronických obvodů z povrchních obrazů skutečných těl i skutečných vycpávek imaginárních ikon. Budapešťský rezident, polovina dua SILF a hlava labelu Farbwechsel (v překladu „změna barvy“), vydává své recyklované lo-fi techno na kazetách - mj. na stylotvorném britském labelu Opal Tapes - a noří se do mělkých, ale nikoli bezpečných fantasmat na hranici fiktivního příběhu a fragmentů svůdné minulosti. Na své druhé desce Deutsch Amerikanische Tragödie pokračuje znovu o něco hlouběji pod nejednoznačný povrch současných ozvěn taneční hudby 70. a 80. let. A průvodci mu jsou opět duchové tragických postav losangeleské scény.

Celý článek pod názvem Nové tělo s dávnou jizvou vyšel v A2 16/2013


V/A - SPLENIC INJURIES (2013)

 

Baltimorský label Spleencoffin při příležitosti 10 let své existence vydává kazetovou kompilaci Splenic Injuries. Připomíná tak dekádu (post)noisových aktivit nejen kolem místní bohaté scény, na níž má nezastupitelné místo femininní přístup ke zvukovému experimentu, ale i četné přesahy na evropský kontinent, do oblastí hraničících s původními radikálními východisky. Stejně jako celá dosavadní diskografie Spleencoffin, i výroční vydání je striktně diyself záležitostí. Koneckonců, jak poznamenala Marlo Eggplant v rozhovoru pro Foxy Digitalis, vznik labelu před deseti lety byl typicky noisový: bylo třeba rozdistribuovat vlastní nahrávky a nahrávky spřízněných projektů. Zálibou Timothy Wiszniewského sestaly hlavně, ale ne výlučně, kazety, ruční nebo recyklovaný papír a estetika nálezu, fragmentu a ledabylé dokonalosti. Na dvou kazetách s příznačně sebezraňujícím názvem - tradičně bez možnosti downloadu digitální verze, do doby než se limitovaná edice vyprodá - se nyní objevují pouze exkluzivní, dosud jinde nevydané tracky, a to následujících projektů v uvedeném pořadí: Slim Twig, Fusiller, Moth Cock, Ultra Bon Bon, Sister Body, Marlo Eggplant, Mold Omen, Rosemary Krust, Bonnie Mercer, Él-g, Six Heads, France Sauvage, Hobo Cubes, The Four Hands, Lea Bertucci, Kreace Peeps, Bride, The Austrasian Goat, PBK and Jon Thoreson, RDCD, Dao de Noize, Embarker, Carrageenan, Decapitated Hed, Liveshitbingepurge, Minoy, Bob Bellerue, Arvo Zylo, Fosforizouses Oysies a Camposanto.





Lee Gamble PAN ACT


Ve dnech 14-29/7 se ve městech New York a Boston konal festival PAN ACT, nabízející "prozkoumávání paralelních strategií konceptuálního umění, undergroundového tance a experimentální hudby," jak se píše na webu tinymixtapes.com, pod záštitou PAN Records. Mezi vystupujícími se objevily jména jako Thomas Brinkmann, Rene Hell, Eli Keszler, Jar Moff, Keith Fullerton Whitman, Ben Vida, Rashad Becker, Laurel Halo nebo Lee Gamble. Posledně jmenovaný vystoupil 20/7 v prostoru Goethe-institutu v Bostonu. Lee Gamble začal coby teenager v 90. letech vystupovat jako DJ na pirátské stanici v UK. Jeho tvorba se tehdy rozvíjela v souladu s nově vzniklým žánrem jungle. Později začala mutovat do výrazně experimentálnější polohy. Ta vygradovala albem Diversions 1994 - 1996, které vyšlo právě pod Pan Records na konci minulého roku. Jeho DJská minulost jej zde zastihla v "mrtvém bodě". Namísto energicky taneční hudby, poskládal Lee Gamble ze svých kazet album, které se vyznačuje statickým, industriálním pulzem. "Diversions is perhaps best viewed as an impressionistic rendering of the experiences of jungle culture in its heyday: its bleak, post-industrial landscapes, the heady disorientation of its highs and the dead-eyed paranoia of its lows, stitched together into a surreal, dream-like narrative," popisuje v recenzi web Resident Advisor podstatu alba Diversions 1994 - 1996 velmi trefně. Jeho čtyřiceti minutový set z festivalu PAN ACT vám nabízíme v příloze.

VIDEO: GESAMTKUNSTWERK, ISLINGTON MILL 5/7/2013

TG GONDARD: AVONTUUR (2011)


Z věčně rozesmátého falešného techno nomáda, který si zvlášť oblíbil fotku, na níž pózuje před soundsystémem na kraji lesa, se časem stal rozesmátý křehký melancholik. Vlastně spíš než časem (který je pro TG Gondarda zamotaný podobně jako retro do našich představ o budoucím zvuku) to bylo proměnami osobních vazeb a aktivit, to znamená energií udržující v pohybu současnou nezávislou scénu. Sám vydal už takové množství nahrávek, že vrstvení v jeho aktuální tvorbě má jasný zdroj – nedoceněnou neurózu, která vzniká nekonečným poslechem do sebe se propadajících hudeb a o sebe se tříštících zvuků. Zmíněná křehkost pak není otázkou znovunalézání přirozenosti a domnělého osobního vztahu k tvorbě, ale snahou monolit takového vrstvení udržovat ve stavu rozbitnosti. Závislost na napětí a neustálém přísunu beatů a distorzí subžánrů techna, kterou vtělil už do předloňského alba L’étreinte des villes, je pak často podkreslená vztahem k noci jako k času, kdy se temný vnějšek stává nejbližším vnitřkem a kdy je možné si pod rouškou tmy zazpívat vlastním hlasem (La nuit va recommencer, 2010). Na Avontuur už se hlas zase vzdaluje jako objekt v soustavě umělé krásy, kterou si lze představit rozhodně jako skvělou figurínu, ale tentokrát spíš na kraji města. Posmutnělost hlasu a rozesmátost figuríny zůstává záhadou, jejíž zvuk není s ničím srovnatelný ani v bohatém kontextu značky Not Not Fun, pro niž je relativně pozdním objevem.


Vyšlo v A2 4/12

RLXC



RLXC je pomalu, ale jistě se rozjíždějící sólový projekt výtvarníka Daniela Vlčka (Guma Guar, Reverend Dick, Střešovická kramle). Dronová poloha se v tomto případě setkává s repetitivními beaty a hravými klávesovými rytmy, které udržují její opakující se kostru v napětí. Přesahuje ji zejména zkreslený vokál, který se projevuje jako "šamanské" provolávání. S originálním zvukem zúročujícím všechny jeho dosavadní experimenty ve znepokojujícím rituálu se představil na poslední akci série A2+ v Café V lese (viz. http://redforcolourblind.blogspot.cz/2013/07/marlo-eggplant.html), odkud také pochází záznam publikovaný na soundcloudu. Close future!







DRACULA LEWIS - CHEETAH


Asi nejzajímavější vystoupení letošního Creepy Teepee proběhlo v sobotu odpoledne, kdy se před velké pódium postavil dlouhovlasý chlápek s kšiltovkou na hlavě. Temná hra synthu s grooveboxem doplněná o echo-hlas, který se plíživě vpíjí do celého těla, okouzlil nejednoho návštěvníka. Zhruba tak vypadalo vystoupení Dracula Lewise, kterého například hudební publicista Ondřej Hlaváč označil (http://www.indiemusic.cz/2013/07/18/creepy-teepee-2013-den-druhy/) za tzv. černého koně festivalu. Před pár dny se objevil na internetu videoklip k jednomu z tracků debutového alba Use Your Illusions, které vyšlo pod labelem Hundebiss, s názvem Cheetah. O velmi působivý videoklip se postaral Daniel Swan a vy ho můžete shlédnout v níže přiloženém linku.  Pro srovnání přikládáme i videozáznam stejného tracku z jeho Creepy Teepee vystoupení. Stay poisonous!

Dracula Lewis Creepy Teepee 2013