PROFLIGATE: COME FOLLOW ME


Zhruba před dvěma lety tady byl Noah Anthony známý jen několika šťastlivcům jako jeden ze členů geniálních Social Junk. Když se objevila možnost, že by zahrál sólově v Praze jako Night Burger, nebylo moc co řešit, a pár hlav hned samo začalo pracovat na vidinách post-junk techno party v oparu vší dosavadní špíny a bordelu, v mírnějším přelivu, v tom nejlepším stylu současné minoritní scény kolem I Just Live Here nebo Hot Releases (právě na jejich blogu si stačí nalistovat rubriku Minulost, a objevíte galerii menších snů neboli foto-grafii nízké touhy v nejslastnějších okamžicích). Jméno Night Burger každopádně nepřežilo ani svou vlastní krizi, své zrušené evropské turné (což v roce 2011 nebyl nijak výjimečný osud pro podobné solitéry mířící sem z USA), a pro dlouho odkládanou desku na Not Not Fun už Anthony ohlašoval premiéru Profligate, podle názvu jedné ze svých skladeb. Produkce se nápadně elektronicky purifikovala (dosud byly dostupné jen živé záznamy jeho setů), ale nikdy úplně nezmizelo tušení "synth-popového" ega. To se s jasnou distancí připojuje k jinak jasnému tvaru aktuálního LP Come Follow Me (Hot Releases/Morerecords), definovaného opět strohým minimalistickým užitím industriálních mikrosamplů v rámci čistě syntetického pulsu a překvapujícími melodiemi na hranici žánru. S dokonalostí Social Junk v momentech těžko definovatelné záře to nemá absolutně nic společného, a přece Profligate ani s Faint Image of Myself zdaleka neopouští kontext, ze kterého vyšel.

Žádné komentáře:

Okomentovat