SLZY A ELEKTRONIKA


Teprve když se v elektronické hudbě odkrývá skrytý pláč, v nějž jindy ústí osamocené psaní pracující s jiným přemazávatelným médiem, když se hlas amplifi kuje, tehdy „noc začíná znovu“ za přítomnosti těla, které TG tak potlačuje při živém hraní. „Když jsem na pódiu, pravděpodobně se snažím na své tělo zapomenout,“ říká performer, jehož vnitřní noc mnohokrát měla podobu skrývání za stěnou z techno reproduktorů. Zapomínání se totiž týkalo právě hlasu, před jehož uvolněním se začíná hroutit každá punková touha zpívat a jehož bolestná intimní píseň, šanson, dlouho spí ve staženém hrdle. Ne náhodou se právě na zmíněné desce Les Boissons Gratuites / La Nuit Va Recommencer TG setkává nejen s vlastním hlasem, ale i se svým blížencem EL -G, členem skupin Les Reines d’Angleterre a Opéra Mort, jejichž deska Des Machines Dans Les Yeux (v překladu Stroje v očích, 2011) měla u kybergotiků vyvolávat kromě chaotického tance i „smutnou citovost“. Tedy s hudebníkem, jehož vlastní psychedelicky šansonová poloha mezitím navázala na dekadentní smutek Serge Gainsbourga i neuchopitelnou posmutnělost Lee Hazlewooda.

Celý článek s podtitulem Melancholický hlas TG Gondarda (A2 23/2012)

Žádné komentáře:

Okomentovat