MUŽI V AEROSOLU

Z mužů se stávají aktéři dekadentní situace, kteří by na svých tělech měli zopakovat poznatky dosud schraňované o ženách. Všimněme si, že Charles-Frédéric Worth, považovaný za tvůrce klasického módního kánonu, otevřel svůj salon v téže době, z níž pocházejí zajímavé Baudelairovy postřehy o srůstání módy s ženským tělem. Pohyby údů, držení těla, vůně, mušelín, šperky, úsměv a rýžový pudr jsou rovnocennými součástmi oslňující modly. Původně erotická trhlina mezi tělem a jeho ozdobnou schránkou se během dalšího vývoje módy dále zmenšuje až k bodu, v němž stylizace vstupuje přímo do těla: nejasná oblast svůdnosti se redukuje na jedinou linku, v níž na sebe těsně doléhají stále bytnící oblast módy a oblast porna. Modelka se může objevit nahá proto, že už nelze, s Baudelairem řečeno, „oddělit ženu od jejího oblečení“. O fascinaci módou, která se vepíše přímo na povrch kůže, svědčila už baudelairovská „chvála líčidel“, tento zájem se ovšem v dalším století ještě stupňoval rostoucí péčí o vlasy, jejímž arteficielním vrcholem byl právě tužicí sprej: nehmotný, neviditelný, válečný doplněk, jímž se tvaruje samotné tělo.

Muži v aerosolu. Hair metal v dějinách laku na vlasy (Ondřej Klimeš, A2 9/12 - Symptomy módy)

Žádné komentáře:

Okomentovat