ZACK KOUNS, SPASITEL IZOLACIONISMU



Hudební formy a nástroje trhá na kusy, aby osvobodil hudbu: exaltovaný a kontrolovaný zvuk. Kouns pluje v mnoha žánrových mořích a v žádném se necítí domácky. Na svých nahrávkách používá freejazzový saxofon, swingově pokleslé bicí a piano, xylofon, průrazný granulární noise, kolážovité ambientní plochy, country banjo, táhlé smyčce violoncella, bluesově rytmickou kytaru. Ústřední roli v jeho tvorbě však hraje nejstarší hudební nástroj: lidský hlas. Ostatně, aby zůstal v heterogenním gestu rozkročení, používá také hlas elektrifikovaný, amplifikovaný, efektně modulovaný, zhroucený (znemožňuje uvažování o zrnitosti hlasu, v níž se kód ukazuje transparentně). Proces ztráty je nevratný, jednou odhalená iluze shazuje pravdu.

Jan Bělíček: Svět jako vědomí a nic a nic (A2 1/11)

Žádné komentáře:

Okomentovat