ČERNÝ PTÁK OPROŠTĚNÍ



Stává se to hodně často. V momentě, kdy přestaneš něco zbožňovat a máš pocit, jako by ti kousek tebe odskočil někam do neznáma, objeví se něco jinýho. Něco, co z toho prvního vyrůstá, ale moc se mu nepodobá. Je to směšný a dráždivý, ale jakmile utíkáš před svým vlastním obrazem z minulosti, on se ti postaví do cesty v jiný podobě. Nakonec musíš uznat, že sám sebe miluješ i s celou tou špínou, která se na tebe po letech nabalila. Že všechno, cos kdy udělal, má v sobě nějakej vnitřní proud a z toho proudu nejde vystoupit, musíš se nechat vléct. Ve stavu oproštění od jakýhokoli smyslu vidíš sám sebe osekanýho na kost jako právě vylíhnutýho černýho ptáka. Tohle není hudba, ale hmota, kterou nemůžeš smýt.

Žádné komentáře:

Okomentovat