o F F, I'M OFF IN BERLIN

Paradox touhy po dotyku šátkem zahalené tváře, jejíž hlas na sebe nabaluje vrstvy hladkosti stroje. Někde mezi strnulou pózou mechanického pohybu a probleskováním červené barvy se vyjevují nové průrvy výrazu. Taneční parket sehrává svou nevděčnou roli místa setkání a jeho absence. Stát na okraji a přitom tak blízko centra nebylo nikdy svůdnější. Rozpačité přešlapování a šramot vesele bujícího hovoru tvoří dokonalou kulisu prostoru, v němž je snadné splynout se zvukem a tanec není nutností. Nechat se obrušovat, být mimo, nejlíp v Berlíně.
snsbr

Žádné komentáře:

Okomentovat